Sunday, November 25, 2007

Můj kamarád Bedřich


Tak tohle můj úplně nejlepšejší kamarád Béďa. Lozím kolem něj celý dny a je to ta nejzajímavější hračka. Kromě toho jsem se s ním (nebo vlastně za ním) naučil chodit a hádejte - nechci toho vůbec nechat! Chodil bych celej den, kdyby mě nechali..

To má máma s tátou radost, že nemusejí pořizovat drahý chodítko ;-)

Jediná stinná stránka je, že mi Béďa několikrát denně vysává nudle z nosu. To mu na tu hadici máma s tátou nasadí takový udělátko a ten druhej konec mi dají do nosu. A to je teda smršť! Vůbec se mi to od Bédi nelíbí a považuju to za velkou zradu. Tak si mě pak musí dlouho udobřovat tím, že se ho držím a ťapu a ťapu..

Thursday, November 22, 2007

V Juklíku a v Kobylisích


Tak tohle je můj kamarád Matýsek, se kterým plavu v Juklíku. Matýsek je o necelé dva měsíce starší a boří všechny mýty o tom, že "kluci jsou pomalejší". V sedmi měsících totiž začal lézt a stát a od deseti měsíců chodí. No jo, tak já ty mýty musím podržet, pač jsem krásně průměrnej ;-)

Hned z plavání jsme jeli do Kobylis, protože přijela Laurinka s tetou Vlaďkou! Tak jsme se po necelém měsíci zase viděli a radost byla veliká. Tady jako Tip a Tap u strýčka Fida.

Přišla taky teta Káča, ale Ažbinku nechala doma!! Taková drzost! My se těšili, jak jí budeme oblejzat a zkoumat očíčka, vlásky a tak.. No tak Káča aspoň musela dělat opičky a recitovat, aby si nás udobřila.

A na závěr jsme zase dali koníčky. Tahle hra mě nikdy neomrzí. Pravidelná dávka každý večer před spaním určitě Laurince chybí, protože se žulila jako žulda. A já machroval v nové košili, kterou jsem měl mít sice až na Vánoce, abych byl fešák, ale vyzrál jsem na to. Stačila taková "malá nehoda", tj. takzvaný lopaťák (hovínko až na lopatkách) a bodíčko muselo dolů. A do izolace do pytlíku.

K čemu to je?


Děda pořád vyhrožuje, že dostanu nočník od Ježíška. No tak ho máma raději předběhla a přitáhla ho od Natálky (ta už je prý na něj velká ;-). Večer mě na něj posadila a dělala takový legrační zvuky. Tak jsem chvíli seděl, ale pak mě to přestalo bavit. Na zadku je nuda!

Tak řekne mi někdo, k čemu to je?

Tuesday, November 6, 2007

Desítka


Tak už máme listopad, a to znamená, že je mi deset měsíců. No, nic zvláštního se neděje, zuby mám pořád dva, nechodím a nemluvím, ale co byste taky chtěli, že jo? Svět je ale ohromně zajímavá věc a skoro každý den objevím něco, co tu včera ještě nebylo a divím se a divím, a zkoumám a zkoumám...