Wednesday, February 20, 2008

Pomoooc! Potřebuju klučičího kamaráda



Situace je vážná. Tak jsem tuhle přemítal, s kým že si to většinou hraju. No tak sestřenky jsou obě holky. Navíc je věkový rozdíl mezi námi už docela velký, tak čekám, kdy je definitivně přestanu bavit a vymění mě za puberťácký šamstry, mobily, empétrojky, písíčka (kde s nima budou četovat a skajpovat) a jiný vymoženosti. Koho tu máme dál: moje nejlepší kamarádka je taky holka - Natálka. A další... Ažbinka (ačkoli rodiče se to někdy snaží maskovat a říkají jí Ažbík, je to čistokrevná ženská ;-), Laurinka, Jolanka, Anička, Anežka... Dokonce i v Juklíku plavu se dvěma holkama (Linda a Sofie), neb Matěj už s námi nechodí. Mohl by to zachránit Adam Kořínků, ale když jsem u nich na návštěvě, je většinou ve školce. No tak snažně prosím, dělejte s tím něco, nebo si budu vážně myslet, že svět je jeden velký matriarchát!! Naštěstí máme želízka v ohni - Martinka, Lucinka a nově Kráťa. Asi poprosím mámu, aby vypsala nějakou prémii na narození kluka.

Sunday, February 10, 2008

Předjarní ZOO


Konečně rodinná neděle!!!

S Natálkou na dřevěném koníkovi

V ohradě s kozami

Právě jsme prošli kolem velbloudů

Na pizze v Rugantinu

Monday, February 4, 2008

Na hřišti a na návštěvě u Kačenky a Ažbinky


Jelikož dneska nebyla žádná zima a krásně sluníčko, vyrazili jsme s tetou Kačenkou a s Ažbinkou na procházku na Folimanku. Je tam krásné nové hřiště s pískovištěm a spoustou prolejzaček a houpaček.

Tak tahle byla na mě přece jen trochu velká, ale bavilo mě za ní tahat a houpat jí samotnou. Jo, a teda nejvíc mě bavily ty malinkatý kamínky pod těma houpačkama. Hrabal jsem se a hrabal a máma pořád hlídala a opakovala, že "do pusy ne". Se mi zdá, že to teď budu venku poslouchat úplně pořád.

Po prochajdě jsme byli u Kačenky na návštěvě. Ažbinka má parádní měkkounkej hrací prostor a úplně jiný hračky než já. Třeba ten píchavej míček se mi moc líbil a krásně se žužlal a kousal.

Dal jsem Ažbince několik pusinek, ale ani máma ani Kačenka to na foťák nezachytily. Ažbinka poněkud poplašeně reagovala a plakala. Tak teda nevim, co jsem udělal špatně...

Pak jsem se vyšplhal na křeslo a radost byla pochopitelně nefalšovaná. No, aspoň Kačenka vidí, co všechno jí čeká za přestavby a úpravy, až se Ažbinka do toho pustí a začne šmejdit po bytě ;-)