Tuesday, August 28, 2007

La vita in Italia


Naši mě vzali poprvé večer ven, v Rodi byla "processione" u příležitosti svátku St. Rocco, patrona města. To jde prostě procesí celým městem a pár chlápků nese sochu svatého Rocca z kostela, za ním pochoduje kapela a vyhrává a za kapelou jdou lidi a zpívají. A ještě předtím jsem se seznamoval s místními kamarády..
Po procesí jsme šli na pizzu. Chtěl jsem ochutnat tátovo pivo, ale nedostal jsem, tak jsem ho mamině aspoň shodil a kompletně ohodil paní vedle od stolu ;-)


Pak byly ohňostroje, tak jsem zíral na barevný světla na nebi a poslouchal ty petardy. Některý děcka bulely, ale já neměl vůbec strach!
Taky jsem chtěl na řetízkáč, ale prý jsem ještě moc malej. Tak snad příští rok..
Naši využívají toho, že už sedím, a občas mě uklidí do postýlky, šoupnou mi tam hračky a myslí, že bude chvíli klid. Tak jsem jim ukázal, jak se umím chytit rantlu postýlky a zvednout. No, a pěkně jsem si zavařil, protože jen co jsme dojeli domů, postýlku mi pěkně dali níž, takže vypadám jako v ohrádce nebo za mřížemi.
Taky jsem zjistil, že když mi někdo podá ruce, bezvadně se o ně opřu a už stojím. Tak to teď pořád trénuju a baví mě to čím dál víc.

U babičky jsem si půjčil džípa, co tam má bratránek Simone. Auta mě dost zajímají, večer jsme na ně vždycky koukali s babičkou z balkónu.

Tak mi pak táta koupil bagr s vozíkem. A ten bagr vydává úplně opravdický zvuky bagru!

V těch brýlích na mě lidi koukali ještě víc než normálně. Jsou od tety Vlaďky z Norska a pomalinku si na ně začínám zvykat.

U moře

Tak - a už doopravdy a úplně sedím!!! A za odměnu jsem dostal první soupravičku na písek.
Z kočáru je ideální výhled a nic mi neunikne
Krtečka jsme zapoměli u známých, tak mi mamina koupila náhradní kruh se lvem.
První sušenka - moc dobře se žužlá a krásně žmoulá a patlá na vše kolem.
Poprvé na kánoi a ani za mák jsem se nebál. Akorát ti lidi na pláži na mámu koukali trochu divně, asi se jim zdálo, že je trochu padlá na hlavu, když mě bere bez vesty a bez ničeho na moře.
Na koníčkovi - nová oblíbená zábava
A konečně zase krteček, je jasně nejlepší!
A skopičiny s tátou... a pak se mi má chtít z vody na nudnou pláž pod deštník..


Restaurace

Tak takhle vypadalo menu v restauraci GianPizzaiolo v Rodi
Antipasto Italiana / Antipasto (šunka, salám, olivy)
Insalata di mare / Salát plody moře (krevety, kalamáry, chobotnice a sépie v slaném nálevu)
Pepata di cozze / Mušle
Risotto alla marinara / Rizoto s plody moře
Maccheroncini ai gamberoni / Těstoviny s krevetami
Scaloppa ai funghi / Jehněčí medailonky na houbách
Gratinato - Fritture / Smažené ryby a sépie na grilu
Insalata mista / Míchaný zeleninový salát
Macedonia con gelato / Ovocný salát se zmrzlinou
A na závěr můj dort!!! Škoda, že jsem ani neochutnal... Jojo, 36 lidí - jen se po něm zaprášilo ;-)

S mamkou a taťkou

A s drahými kmotry - teta Maria a strejda Luigi

Friday, August 24, 2007

Křtiny/battesimo/christening 12.8. 2007


Ráno před obřadem: jsem trochu nesvůj, protože už se prý nesmím zasvinit, neb mi oblékli slavnostní ohoz na křtiny. Kmotra Maria se teda taky náležitě vyšvihla!

Před kostelem: babička Vincenza a teta (její sestra) Francesca

Kněz Don Michele Pio byl nadmíru sympatický! Ani jsem se nebál, když mi všichni dělali křížky na čele

No, polití se mi moc nelíbilo, ale máma mě hned osušila. A pak mě ještě pomazali, tomu už jsem vůbec nerozuměl...

A pak mě Don Michele zvedl do výšky, slavnostně zavolal "toto je křtěný Michele Antonio" a nesl mě tam a zpátky přes celý kostel. Tak jsem se snažil vypadat důstojně, protože všichni tleskali a někteří i plakali dojetím (máma, babička, teta Maria i Roberta). Byla to jen a jen moje chvíle, pááááni!!!

RODI GARGANICO 2007


Tak tohle je moje italská rodina: "zia preferita" Maria

Strejda Francesco

Marina (přítelkyně Francesca)

babička Vincenza

Sestřenice Rosanna (dcera Marii a Luige)

P.S. Strejda Michele se nechtěl vyfotit a pořád na mě dělal "cááááááááá"! Ještě chybí teta Concetta, bratránek Simone a strejda Daniele. Prý naplánujeme prázdniny u babičky na příští léto..

7 MĚSÍCŮ



6. srpna 2007: výška = hodně, váha = ještě víc, zub = pořád nic (ale už za týden!!), novinky - let Praha-Neapol, a početné italské příbuzenstvo ;-)

Thursday, August 2, 2007

Best friends


Konečně přijela Laura! Sluší nám to, co?

Jak si mě pane prohlíží ;-)

No, taky se mi líbíš!

Hele, ale ty kelímky jsou moje, jo?!

A nežaluj hned...


Že by první hádka?

Chytím Tě za nos!

Už zase kamarádi...

Necpi se pořád do záběru!

Mamánek :o))

Aspoň že Ažba zatím nezlobí...

Námluvy (a pak že sňatky z rozumu už jsou přežitek...)

Máma ale říká, že Vlaďka by byla prima tchýně ;-)

Taky je v záloze teta Káča s tím špuntem v kočárku. No tak kein Stress..

Monday, July 30, 2007

Zkouška židle / Il seggiolino da tavola


Tak jsme na chalupě vypucovali a vyzkoušeli jídelní židličku půjčenou od eliášovských dvojčat. Michelinovi se v ní moc líbí. A když jsme ho posadili venku na stůl, aby mohl pozorovat šrumec kolem grilování masa, byl ve svém živlu a výskal a šibalsky provokoval k lumpačinám.
Mi hanno messo nel seggiolino da tavola - ma dov'e la pappa??

Ještě nesedí sám, takže zkouška jen chvilku. Ale oč lepší, než pořád někomu trůnit na klíně ;-)
Comunque, anche senza mangiare e molto piu interessante sedere da solo!

No a konečně i u stolu, jako všichni ostatní! E finalmente anche dalla tavola! Adesso deve arrivare la pappa!

Místo jídla sice plastová kostka na hraní, ale to přijde..
Ma non si mangiano giocattoli, vero?

Aspoň doufám!?
Fatemi mangiare!!!

Wednesday, July 25, 2007

Na kolena!!


A je to tady! Michele zjistil, že na kolenou ho tolik netlačí břicho, takže teď od rána do večera trénuje. Vypadá to jako hodiny powerjógy, klečí a houpe se dozadu a dopředu, neb zatím neví, co dál :-)

Ale on na to brzy přijde. A začneme odklízet věci ve výšce do 40 cm...

Je to fuška!

Ale o tolik zábavnější než pořád ležet!