Monday, January 7, 2008

Víkend v Letech


O víkendu před narozeninami jsme jeli s mámou DOMŮ do Letů. Moc se mi tam líbí, je tam víc prostoru na hraní, úplně jiný šuplíky a hlavně schody! To je moje nová nejoblíbenější zábava. Škoda, že máma moje nadšení ne vždycky sdílí a když zrovna něco pachtí v kuchyni, vždycky mě nekomprmisně sebere z prvních schodů a basta. Dál nesmím, ani přes hlasitý protesty.

Takhle krásně se to doma stojí a občas se i rozejdu (na kousek).
V sobotu odpoledne jsme šli kolem řeky a krmili kachny. Teda, tak dobrý rohlíky a veku jsme jim házeli! Mě pak víc bavilo to jíst, musím přiznat.

Kačenky

Narozeninová snídaně

Friday, December 28, 2007

Nebudu čekat do jara


Ježíšek přinesl tříkolku. Ale přece nebudu čekat do jara, až bude venku teplo. Tak dlouho jsem doma oblejzal ten svůj stroj, až máma pochopila, že je čas jít ho provětrat in natura. Tak jsme jeli do parku. A pěkně po ulici, lidi na mě koukali a smáli se. Tak jsem se taky smál a všem mával. No, cítil jsem se náramně velkej a důležitej. Škoda, že je tak brzy tma. Nebo už se vlastně začaly dny prodlužovat?

Wednesday, December 26, 2007

Ježíšek





První Vánoce se povedly. Přijela teta Maria, strejda Luigi, sestřenka Rosanna a Angelo. A z Příbrami taky babička s dědou a babička Hanzloška. Chyběl jen chudák Filip, který Štědrý den i večer proležel s horečkou v posteli. A holčičky. Bez nich to nebyla taková legrace. Ještě že jsme za nimi s mámou jeli hned na Boží hod.
A co jsem dostal? Spoustu hraček - koníčka, tříkolku, pejska, stavebnici, tamburínu... Ani se mi z toho všeho nechtělo usnout. Moc děkuju, Ježíšku!
A tady s koníčkem..
http://picasaweb.google.cz/eldovka/VNoce/photo#5148233286736403730

Saturday, December 22, 2007

Předvánoční plavání


Poslední plavání před vánoci jsme si pořádně užili. Přišla jen Sofinka, ale aspoň někdo - sám bych se asi nudil.

Přijela taky babička, tak jsem se o to víc snažil.

Měli jsme hodinu podle svých představ, tak jsme se samozřejmě potápěli, skákali ze žlábku, dováděli na míčích atd. A nakonec jsem přemluvil i babičku, aby šla za mnou do vody.

A ukázal jsem jí i hernu, kde si hrajeme po plavání. Babičku jsem parádně utáhnul na klouzačku, sjela to se mnou nejmíň pětkrát, což mámu už tolik nebaví. Takže zase v lednu!

Monday, December 10, 2007

Moje milé sestřenice


U babičky a dědy je vždycky vzrůšo, protože se tam většinou sejdu s Barunkou a Viktorkou. I když jsou o dost starší, tak si s mnou hrajou a dokonce se předhánějí, která mě bude vozit na tříkolce. Tak takhle obletovaný bych chtěl být pořád.

I v těch pyžamech vypadáme cool. Pravda, moje capáky jsou spíš jako pod(nad)kolenky, ale za chvíli už budu mít regulérní boty.

Děda s mamkou mě pustili do babiččiny krabice na mašle. Parádní šusťanda!

V Oxygenu jsem chtěl navazovat kontakty, ale nikdo si mě moc nevšímal. Všichni čučeli na ty holky, co tam pořád hopsaly nebo hip-hopovaly.

Barunka byla jasně nejlepší, to já poznám. Akorát teda nemusela mít ty barvičky na obličeji. Jsem jí skoro nepoznal, když se ke mě vrhla.. Je snad hezká dost i bez barviček, ne?

A tady moje krůčky...
http://picasaweb.google.cz/eldovka/UDDyAUBabiKy/photo#5142334678595203186

Thursday, December 6, 2007

Micheleho jedenáctka / Michele's eleven / Undici mesi


Tak, a poslední měsícové narozeniny. Od příště už to bude jen jednou za rok. Teda ne že bych každý měsíc dostával nějaké dárky, ale pár lidí si vždycky vzpomene a potřese mi packou, a to se vždycky cítím ohromně důležitě. A jestlipak si pro ten dort se svíčkou za měsíc už přiťapu? No nevim nevim, ty kolena jsou rychlost sama a hlavně jistota!

A aspoň by máma nemusela kupovat zimní boty! Tak přece to má své výhody ;-)

Monday, December 3, 2007

Nejradši mám koupání se ženskýma!


Koupání mám obecně skoro nejradši ze všeho. A když vám do vany dají jednu prima babu, to se to řádí ještě o moc líp. Už jsme to zkoušeli v Norsku s Laurou, ale dopřáli nám jen malou vaničku. No ale zase to koupání bylo víc kontaktní, neb jsme se pořád šudlali prdýlkama nebo zádama o sebe. To s Natálkou jsme měli prostoru dost. Trochu jsem v domácím prostředí machroval a shazoval všechny hračky prudce do vany, a Natálka z toho všeho byla parádně vykulená. A vůbec se jí nechtělo ven, což chápu, protože koupání ve sprcháči je teda dost o ničem. Takže musíš leda přijít častěji!

Sunday, November 25, 2007

Můj kamarád Bedřich


Tak tohle můj úplně nejlepšejší kamarád Béďa. Lozím kolem něj celý dny a je to ta nejzajímavější hračka. Kromě toho jsem se s ním (nebo vlastně za ním) naučil chodit a hádejte - nechci toho vůbec nechat! Chodil bych celej den, kdyby mě nechali..

To má máma s tátou radost, že nemusejí pořizovat drahý chodítko ;-)

Jediná stinná stránka je, že mi Béďa několikrát denně vysává nudle z nosu. To mu na tu hadici máma s tátou nasadí takový udělátko a ten druhej konec mi dají do nosu. A to je teda smršť! Vůbec se mi to od Bédi nelíbí a považuju to za velkou zradu. Tak si mě pak musí dlouho udobřovat tím, že se ho držím a ťapu a ťapu..

Thursday, November 22, 2007

V Juklíku a v Kobylisích


Tak tohle je můj kamarád Matýsek, se kterým plavu v Juklíku. Matýsek je o necelé dva měsíce starší a boří všechny mýty o tom, že "kluci jsou pomalejší". V sedmi měsících totiž začal lézt a stát a od deseti měsíců chodí. No jo, tak já ty mýty musím podržet, pač jsem krásně průměrnej ;-)

Hned z plavání jsme jeli do Kobylis, protože přijela Laurinka s tetou Vlaďkou! Tak jsme se po necelém měsíci zase viděli a radost byla veliká. Tady jako Tip a Tap u strýčka Fida.

Přišla taky teta Káča, ale Ažbinku nechala doma!! Taková drzost! My se těšili, jak jí budeme oblejzat a zkoumat očíčka, vlásky a tak.. No tak Káča aspoň musela dělat opičky a recitovat, aby si nás udobřila.

A na závěr jsme zase dali koníčky. Tahle hra mě nikdy neomrzí. Pravidelná dávka každý večer před spaním určitě Laurince chybí, protože se žulila jako žulda. A já machroval v nové košili, kterou jsem měl mít sice až na Vánoce, abych byl fešák, ale vyzrál jsem na to. Stačila taková "malá nehoda", tj. takzvaný lopaťák (hovínko až na lopatkách) a bodíčko muselo dolů. A do izolace do pytlíku.

K čemu to je?


Děda pořád vyhrožuje, že dostanu nočník od Ježíška. No tak ho máma raději předběhla a přitáhla ho od Natálky (ta už je prý na něj velká ;-). Večer mě na něj posadila a dělala takový legrační zvuky. Tak jsem chvíli seděl, ale pak mě to přestalo bavit. Na zadku je nuda!

Tak řekne mi někdo, k čemu to je?

Tuesday, November 6, 2007

Desítka


Tak už máme listopad, a to znamená, že je mi deset měsíců. No, nic zvláštního se neděje, zuby mám pořád dva, nechodím a nemluvím, ale co byste taky chtěli, že jo? Svět je ale ohromně zajímavá věc a skoro každý den objevím něco, co tu včera ještě nebylo a divím se a divím, a zkoumám a zkoumám...

Wednesday, October 31, 2007

OSLO

Tak a je to: teta Vlaďka s Laurinkou a Thomasem nás pozvali na šest dní k nim do Oslo. Tak jsme moc rádi pozvání přijali, protože to je asi poslední šance se na delší dobu vidět, neb Vlaďka začne po Novém roce opět pracovat. U Tangenů jsem se rychle zadaptoval a hned se zapojil do domácích prací.
Laurinčiny bačkůrky zatím slouží jen na ožužlávání a ochutnávání zipu (však si všimněte, že ho oba sjíždíme).
Tak tohle mi máma doma nedopřává - krámovat v mrazáku. A přitom tam všechno tak bezvadně chrastí a studí. To je něco na ty naše dásně!
Holkám to moc sluší
Tak ze začátku jsme se přirozeně dost oťukávali a často seděli zády k sobě (ale po koutku jsme stejně pokukovali, co dělá ten druhý ;-)

Pak nám došlo, že společně je všechno daleko větší zábava. Tady startujeme auto a chystáme se na projížďku. No a postupně už jsme spolu dělali úplně všechno: vstávali, jedli, usínali, kakali, koupali se, kňourali, šudlali (toto slovo se stalo typickým výrazem pro náš společný týden v Oslo), krámovali, četli ekonomický časopis The Economist, vyhazovali knížky z knihovny, patlali se v kaši, ožužlávali si vzájemně kartáčky na zuby, brali si dudlíky atd..

Laurinka mi půjčila všechny svoje hračky. Prostě se řeklo: co je moje, je teď na chvíli i tvoje. Pravda, někdy jí to asi štvalo, protože mi něco půjčila a zase hned sebrala, ale když jsem zrovna nebyl "kožak", tak jsem to ani neobulel.

A protože doma každý večer s tátou děláme koníčka a mě to tady moc chybělo, udělali jsme koníčka s Vlaďkou a honili Laurinku na Thomasovi. Kdyby nám nenechali ty dudany, mohli slyšet, jak se nám to líbí..

Na procházce v centru Oslo (v pozadí královský zámek, sídlo krále Haralda V.)

Norský parlament
Přístav
Na výletě na Hollmenkollen (a fotka s trollem). Slavný a většinou ne moc skákaný můstek Hollmenkollen se bude na jaře strhávat, takže jsme měli poslední šanci se na něj vydrápat a vidět zeshora Oslo jako na dlani. Ale že máma druhý den cítila stehna! Pro těch pár schodů...
Holky nahoře
Šest dní strašně uteklo, kurňa! Loučení na letišti :-(((
Moc a moc děkujeme za krásnou dovolenou! Pápá a za tři týdny naviděnou v Praze ;-))



Wednesday, October 24, 2007

Balíme!!

A je to tady! Zítra s mámou letíme za tetou Vlaďkou, strejdou Thomasem a Laurinkou do Norska! Už se tak těším, jak budeme s Laurou lumpačit. A doufám, že se od ní něco nového přiučím. Třeba stát sám bez držení, to by bylo žůžo!
Máma mi připomíná, ať nezapomenu na kartáček. Na ty dva moje zuby? Haha!
A už mě ujistila, že na návštěvě mě samotného jíst nenechá. Ach jooooo... :-(
Takže zítra ve dvě letíme, jupíííí!