Tuesday, January 29, 2008

Junior Ducati Team



Tak jsme s Natálkou vytvořili nový team Ducati. Jaro je ještě daleko, ale kdo trénuje s předstihem, na trati pak ty pilné hodiny jako když najde. A táta má z nás radost - chtěl by ze mě mít Valentina. To se ale moc nelíbí mámě, ta mě prý posadí radši na kolo. No tak nevim. Každopádně jezdit se bude :-)

Saturday, January 19, 2008

Chodím! / Camino / I can walk


A hned je život o tolik zábavnější!



Tuesday, January 8, 2008

Tříkrálové narozeniny


Ráno na Tři krále jsme šli s maminou na prochajdu. Přes noc padal zmrzlý déšť a ráno začalo sněžit, tak to bylo hezky zimní. Vzali jsme auto, což je daleko větší zábava, než jet v kočáru. Chvílemi jsem auto i tlačil, ale pořád mě to táhlo z náspu dolů k řece, tak máma raději vozila. A vyzkoušel jsem i nové boty, co jsem dostal k narozeninám. Šlapou dobře!

http://picasaweb.google.cz/eldovka/Narozeniny1Rok/photo#5152852120336326882


Pak konečně přijel táta. Výzdoba už byla hotová, ani nevím, jak se mámě povedlo přes noc nafouknout všechny ty balonky. Musela z toho mít sama hlavu jak balón.

Ledovka se snažila gratulanty zaskočit a mojí oslavu zmařit, ale nakonec děda s babičkami a holčičkami přece jen přijeli! Měl jsem obrovskou radost, no protože co by to bylo za narozeniny bez rodiny a kamarádů?? Holčičky mi vyrobily parádní čepici.

A pak přijeli taky Kořínci a Smíškové. Dostal jsem spoustu krásných dárků!!

Dort všichni zplivli jak malinu. A já? Ani olíznout mi nedali. Prý za rok.. To je teda úroveň.

Foukal jsem foukal, a nakonec jsme s maminou tu svíčku zfoukli spolu.

Ale nejvíc mě bavilo řádit s tátou, Barunkou, Vikinkou, Jolankou a Aničkou nahoře v posteli. Rajtovali jsme a dováděli, až jsem rozbil lampičku. Ještě že na narozeniny se skoro všechno odpouští. A navíc střepy přinášejí štěstí, tak se na mě nikdo nezlobil.

Lítám s Vendulkou

Po párty... Přijďte všichni zase za rok, jo?

Monday, January 7, 2008

Víkend v Letech


O víkendu před narozeninami jsme jeli s mámou DOMŮ do Letů. Moc se mi tam líbí, je tam víc prostoru na hraní, úplně jiný šuplíky a hlavně schody! To je moje nová nejoblíbenější zábava. Škoda, že máma moje nadšení ne vždycky sdílí a když zrovna něco pachtí v kuchyni, vždycky mě nekomprmisně sebere z prvních schodů a basta. Dál nesmím, ani přes hlasitý protesty.

Takhle krásně se to doma stojí a občas se i rozejdu (na kousek).
V sobotu odpoledne jsme šli kolem řeky a krmili kachny. Teda, tak dobrý rohlíky a veku jsme jim házeli! Mě pak víc bavilo to jíst, musím přiznat.

Kačenky

Narozeninová snídaně

Friday, December 28, 2007

Nebudu čekat do jara


Ježíšek přinesl tříkolku. Ale přece nebudu čekat do jara, až bude venku teplo. Tak dlouho jsem doma oblejzal ten svůj stroj, až máma pochopila, že je čas jít ho provětrat in natura. Tak jsme jeli do parku. A pěkně po ulici, lidi na mě koukali a smáli se. Tak jsem se taky smál a všem mával. No, cítil jsem se náramně velkej a důležitej. Škoda, že je tak brzy tma. Nebo už se vlastně začaly dny prodlužovat?

Wednesday, December 26, 2007

Ježíšek





První Vánoce se povedly. Přijela teta Maria, strejda Luigi, sestřenka Rosanna a Angelo. A z Příbrami taky babička s dědou a babička Hanzloška. Chyběl jen chudák Filip, který Štědrý den i večer proležel s horečkou v posteli. A holčičky. Bez nich to nebyla taková legrace. Ještě že jsme za nimi s mámou jeli hned na Boží hod.
A co jsem dostal? Spoustu hraček - koníčka, tříkolku, pejska, stavebnici, tamburínu... Ani se mi z toho všeho nechtělo usnout. Moc děkuju, Ježíšku!
A tady s koníčkem..
http://picasaweb.google.cz/eldovka/VNoce/photo#5148233286736403730

Saturday, December 22, 2007

Předvánoční plavání


Poslední plavání před vánoci jsme si pořádně užili. Přišla jen Sofinka, ale aspoň někdo - sám bych se asi nudil.

Přijela taky babička, tak jsem se o to víc snažil.

Měli jsme hodinu podle svých představ, tak jsme se samozřejmě potápěli, skákali ze žlábku, dováděli na míčích atd. A nakonec jsem přemluvil i babičku, aby šla za mnou do vody.

A ukázal jsem jí i hernu, kde si hrajeme po plavání. Babičku jsem parádně utáhnul na klouzačku, sjela to se mnou nejmíň pětkrát, což mámu už tolik nebaví. Takže zase v lednu!

Monday, December 10, 2007

Moje milé sestřenice


U babičky a dědy je vždycky vzrůšo, protože se tam většinou sejdu s Barunkou a Viktorkou. I když jsou o dost starší, tak si s mnou hrajou a dokonce se předhánějí, která mě bude vozit na tříkolce. Tak takhle obletovaný bych chtěl být pořád.

I v těch pyžamech vypadáme cool. Pravda, moje capáky jsou spíš jako pod(nad)kolenky, ale za chvíli už budu mít regulérní boty.

Děda s mamkou mě pustili do babiččiny krabice na mašle. Parádní šusťanda!

V Oxygenu jsem chtěl navazovat kontakty, ale nikdo si mě moc nevšímal. Všichni čučeli na ty holky, co tam pořád hopsaly nebo hip-hopovaly.

Barunka byla jasně nejlepší, to já poznám. Akorát teda nemusela mít ty barvičky na obličeji. Jsem jí skoro nepoznal, když se ke mě vrhla.. Je snad hezká dost i bez barviček, ne?

A tady moje krůčky...
http://picasaweb.google.cz/eldovka/UDDyAUBabiKy/photo#5142334678595203186

Thursday, December 6, 2007

Micheleho jedenáctka / Michele's eleven / Undici mesi


Tak, a poslední měsícové narozeniny. Od příště už to bude jen jednou za rok. Teda ne že bych každý měsíc dostával nějaké dárky, ale pár lidí si vždycky vzpomene a potřese mi packou, a to se vždycky cítím ohromně důležitě. A jestlipak si pro ten dort se svíčkou za měsíc už přiťapu? No nevim nevim, ty kolena jsou rychlost sama a hlavně jistota!

A aspoň by máma nemusela kupovat zimní boty! Tak přece to má své výhody ;-)

Monday, December 3, 2007

Nejradši mám koupání se ženskýma!


Koupání mám obecně skoro nejradši ze všeho. A když vám do vany dají jednu prima babu, to se to řádí ještě o moc líp. Už jsme to zkoušeli v Norsku s Laurou, ale dopřáli nám jen malou vaničku. No ale zase to koupání bylo víc kontaktní, neb jsme se pořád šudlali prdýlkama nebo zádama o sebe. To s Natálkou jsme měli prostoru dost. Trochu jsem v domácím prostředí machroval a shazoval všechny hračky prudce do vany, a Natálka z toho všeho byla parádně vykulená. A vůbec se jí nechtělo ven, což chápu, protože koupání ve sprcháči je teda dost o ničem. Takže musíš leda přijít častěji!

Sunday, November 25, 2007

Můj kamarád Bedřich


Tak tohle můj úplně nejlepšejší kamarád Béďa. Lozím kolem něj celý dny a je to ta nejzajímavější hračka. Kromě toho jsem se s ním (nebo vlastně za ním) naučil chodit a hádejte - nechci toho vůbec nechat! Chodil bych celej den, kdyby mě nechali..

To má máma s tátou radost, že nemusejí pořizovat drahý chodítko ;-)

Jediná stinná stránka je, že mi Béďa několikrát denně vysává nudle z nosu. To mu na tu hadici máma s tátou nasadí takový udělátko a ten druhej konec mi dají do nosu. A to je teda smršť! Vůbec se mi to od Bédi nelíbí a považuju to za velkou zradu. Tak si mě pak musí dlouho udobřovat tím, že se ho držím a ťapu a ťapu..

Thursday, November 22, 2007

V Juklíku a v Kobylisích


Tak tohle je můj kamarád Matýsek, se kterým plavu v Juklíku. Matýsek je o necelé dva měsíce starší a boří všechny mýty o tom, že "kluci jsou pomalejší". V sedmi měsících totiž začal lézt a stát a od deseti měsíců chodí. No jo, tak já ty mýty musím podržet, pač jsem krásně průměrnej ;-)

Hned z plavání jsme jeli do Kobylis, protože přijela Laurinka s tetou Vlaďkou! Tak jsme se po necelém měsíci zase viděli a radost byla veliká. Tady jako Tip a Tap u strýčka Fida.

Přišla taky teta Káča, ale Ažbinku nechala doma!! Taková drzost! My se těšili, jak jí budeme oblejzat a zkoumat očíčka, vlásky a tak.. No tak Káča aspoň musela dělat opičky a recitovat, aby si nás udobřila.

A na závěr jsme zase dali koníčky. Tahle hra mě nikdy neomrzí. Pravidelná dávka každý večer před spaním určitě Laurince chybí, protože se žulila jako žulda. A já machroval v nové košili, kterou jsem měl mít sice až na Vánoce, abych byl fešák, ale vyzrál jsem na to. Stačila taková "malá nehoda", tj. takzvaný lopaťák (hovínko až na lopatkách) a bodíčko muselo dolů. A do izolace do pytlíku.

K čemu to je?


Děda pořád vyhrožuje, že dostanu nočník od Ježíška. No tak ho máma raději předběhla a přitáhla ho od Natálky (ta už je prý na něj velká ;-). Večer mě na něj posadila a dělala takový legrační zvuky. Tak jsem chvíli seděl, ale pak mě to přestalo bavit. Na zadku je nuda!

Tak řekne mi někdo, k čemu to je?

Tuesday, November 6, 2007

Desítka


Tak už máme listopad, a to znamená, že je mi deset měsíců. No, nic zvláštního se neděje, zuby mám pořád dva, nechodím a nemluvím, ale co byste taky chtěli, že jo? Svět je ale ohromně zajímavá věc a skoro každý den objevím něco, co tu včera ještě nebylo a divím se a divím, a zkoumám a zkoumám...