
Na zřícenině hradu Adršpach
Holčičí dovolenou jsme si řádně užily a i přes vydatná vedra jsme nelenily a šlapaly mezi skalami. Holčičky byly moc a moc šikovné, a obě lezly a skákaly po skalách a kamenech jako kamzíci. Inu, rostou mi z nich praví parťáci do hory a na špagát :)
Cestou do Adršpachu se stavujeme v pivovaru a středověké hospodě v Dětenicích na Jičínsku, kde nás coby "místní holotu" pohostí vynikajícím masem a žufánkem husté zelnice. Mamka to dokonce od jednoho pingla schytá zezadu do ramene se slovy "co do toho čumíš jako husa do flašky, ty jedna ochechule!" (míněno do jídelního lístku). Holčičky jsou z místních poměrů lehce vyděšené a hlavně Viktorku musíme konejšit s tím, že se opravdu jedná o legraci. Každopádně je hospoda výborným místem, kde se dobře najíst a pobavit, a můj další tip na výlet s Russem a Dianou.
V Bučnici nás celkem příjemně překvapuje místní kemp a fakt, že naše chatička stojí blízko vjezdu, stánku s pivem Krakonoš a houpaček. V sobotu máme v plánu klasický okruh v Adršpašských skalách, kde je teda dost lidí, ale výlet si zpříjemníme krátkou plavbou na pramici po Adršpašském jezírku, a odpoledním výstupem na zříceninu Adršpachu. Babička s Barunkou vedou výpravu a mají za úkol uschovat poklad, zbytek skupiny v čele s Viktorkou jde po šipkách a osvěžující poklad nachází.

V neděli se vydáváme do skal Teplických. Po nepříliš zajímavém začátku v lese se drápeme na zříceninu hradu Střmen a potom konečně začínají pořádné skály. Teplické jsou mnohem rozmanitější a divočejší, takže se nám líbí víc. Především ta závěrečná smyčka, která vede parádním chládkem mezi skalami, nás příjemně osvěží.
Po poledni míříme přes koupaliště v Petříkovicích a oběd v Rudníku na Vrchlabí, Jilemnici, Semily, Železný Brod, Turnov a přes Liberec mastíme směr Děčín. Ve Lvové máváme Vládíkovi, který je ale momentálně v Julských Alpách, a přes Bor a Českou Kamenici dorážíme do Jetřichovic. Kraj je to opravdu pohádkový. V Jetřichovicích nic z avízovaného požáru není vidět ani cítit, jen všudypřítomné hasičské cisterny a vrtulníky kroužící nad lesem dávají znát, že se něco děje. V kempu dostáváme místo nadstandardní chatičky (se zrcadlem a plovoucí podlahou :-) chatku standardní, zato s plným počtem postelí - pokud se těm slamníkům dá tak vůbec říct. Jdeme obhlídnout místní koupaliště a žasneme, co všechno se tak dá nazvat. Koupaliště je plné bahna, trav, řas a jiného svinčíku, a koupat se v něm snad můžou jen ti nejotrlejší. No, nakonec se jeden český páreček najde a fakt do toho žabince skočí, no tak klobouk dolů...
Pondělí je ve znamení Pravčické brány a plavby pramicí v soutěskách (Divoké a Tiché) na řece Kamenici. Převozníci jsou jako vždy vtipní. V Hřensku dáváme lehký gáblík, neb je asi 38 stupňů, a čekáme na historický autobus, kterým se přiblížíme k výchozímu bodu na Pravčickou bránu. S tím jízdním řádem si tu nedělají hlavu, a tak čekáme a čekáme.. Nakonec se dvoupatrák přikodrcá a tomu šoférovi ani nemůžeme vynadat, neb je to Germán jak poleno. Tak za ty asi dva kilometry vysolíme nehorázné jízdné, ale jsme rádi, že už jsme zase v lese, a šlapeme k bráně. Stojí to za to (nakonec i za všechno to vstupné, kterým se tahle oblast jen hemží), brána je impozantní. Dáváme zmrzlinu, ale litr a půl dobré vody za 113 Kč je už tedy opravdu vrchol. Takže načepujeme z kohoutku a trochu s obavami ze šestikilometrového návratu k autu na Mezní Louku vyrážíme. Snažíme se holčičky povzbuzovat a doufáme, že to přece jen zvládnou. Barunka šlape jako starý mazák a Viktorka je taky moc šikovná, takže jsme poměrně brzy u auta. Zpáteční cesta je vlastně moc hezká a už skoro nikoho nepotkáváme, takže si to užíváme.
Cestou do kempu dáváme večeři. Po tolik potřebné sprše ještě obligátní kostky a brzy na kutě...
Úterý je ve znamení odpočinkového dne. Indiánské muzeum v Růžové nás zklame, ježto kromě několika prázdných teepee a vyhublých koz uvázaných na vyprahlém trávníku se žádná podívaná nekoná. Projížďka na koních taky nevyšla, tak jedeme do Kamenice. Po cukrárně míříme na místní koupaliště, kde se holčičky pořádně vyřádí. Jsou to kachny a z vody je jen tak někdo nedostane. Odpoledne ještě zajedeme do Kamenického Šenova podívat se na Panskou skálu z Pyšné princezny, povečeříme "škabety" a vracíme se do kempu. Dáváme několik her v kostkách a jdeme pomalu balit.
Ve středu po párkách k snídani odevzdáváme chajdu a jedeme směr Liberec a Sychrov. Na zámku dáváme prohlídku a holčičky malují rybky v místním podzemním akváriu. Zámek je moc hezký, jen kdyby kurňa nebylo takové vedro (na slunci snad přes 40 stupňů). Dovolená pomalu končí a v příjemně klimatizovaném autě se přes vyprahlou Prahu vracíme do Letů a Příbrami a těšíme se na ty naše chlapy... :-))

Tak zase za rok!!! A to už s Francescem nebo Emčou :)
No comments:
Post a Comment