
Tak když už je mi těch devět měsíců, máma se rozhodla, že je čas dopřát mi tu radost a nechat mě jíst samotného. Škoda, že to je jen nastrouhané jablko s piškotem, mazlavý oběd by byl na první pokus o moc zábavnější.

Lžičku držím dost sebevědomě, ale rukama se přece taky může jíst, no ne?

Úplně jsem viděl, jak se máma nadzvedává na židli. Ale je statečná: s notnou dávkou sebezapření mě nechala to dílo dokonat. Jabko bylo samozřejmě úplně všude. Na židli, na zemi, na lince, a já ho měl v rukávech, na punčocháčích, ve vlasech, za výstřihem, v uších, v nose atd.

No ale bavilo mě to. A znamená to, že už jsem velkej kluk?

Jupííí!
1 comment:
What a big boy he is eating all by himself! Magdalena still doesn't use her spoon very well (especially with soup). From the way he enjoyed eating his food, I doubt it'll take him long to master the self-feeding skills. ;)
Post a Comment