Laura Tangen se narodila v úterý 30. ledna 2007 v 19.51 hodin. Měřila 52 cm a vážila 3,308 kg. Milá Vladěnko a Thomasi, moc gratulujeme ke krásnému přírůstku a přejeme, aby vám holčička dělala jen samou radost! Už se těšíme, až se s Michelinem poprvé setkají :-)
Saturday, February 3, 2007
Laura!!!
Laura Tangen se narodila v úterý 30. ledna 2007 v 19.51 hodin. Měřila 52 cm a vážila 3,308 kg. Milá Vladěnko a Thomasi, moc gratulujeme ke krásnému přírůstku a přejeme, aby vám holčička dělala jen samou radost! Už se těšíme, až se s Michelinem poprvé setkají :-)
Tuesday, January 16, 2007
Večer Tříkrálový
Já sama jsem se sbírala trochu pomaleji, ale mít malého u sebe na pokoji byla velká motivace, takže už druhý den po císaři jsem stála na nohou, abychom mohli být spolu. Všechno jde hladce, kojení se parádně rozjelo a mohla bych krmit celou armádu (však jsem v porodnici pár cizím dětičkám zpříjemnila první dny, kdy čekaly na mlíčko od svých maminek).
Do nemocnice za námi přijeli pyšní prarodiče, Filípo s rodinkou a taky Vendulka s Áďou. Moc děkujeme za všechna přání a dárečky od všech!
Domů nás pustili v neděli. Luca je sice nemocný, ale zvládáme to a těšíme se z toho, že aspoň můžeme být v těchto prvních dnech jako rodina spolu. Naši nám moc pomáhají s nákupy, vařením a zařizováním všeho možného, a jak jsem myslela, že žádnou pomoc nebudu potřebovat, jsem za ni moc vděčná!! Takže moc a moc děkujeme, mamko a taťko.
Doma nás čekalo milé překvapení v podobě uvítání na dveřích, což je italský zvyk vítání miminka do rodiny. Už se moc těšíme ven na procházky s kočárkem, tak snad nás paní doktorka zítra potěší a potvrdí, že v tomto skorojarním počasí můžeme brzy vyrazit na čerstvý vzduch. Těšíme se na vás všechny, brzy naviděnou!!
Twelfth Night
Tuesday, January 2, 2007
Getting ready
Tuesday, December 26, 2006
Štěpánské masorožnění
Monday, December 25, 2006
Vánoce 2006... Merry Christmas... Buon Natale!
Letošního ježíška jsme oslavili u bráchy v novém domečku pod Svatou Horou, ježto do kuchyně mamky a taťky se pomalu ale jistě už brzy všichni nevejdeme. Holčičky před večeří pouštěly lodičky z ořechů, olovo jsme neměli...
Kapr byl vynikající a skoro bez kostí! Salát se mamce jako vždy povedl, úplně se hrozím, až na mě jednou přijde řada, neb s vařením teda dost pokulhávám :-) Po věčeři rychle prskavky na dvoře, chytit polozmrzlého králíka Kryštofa a rychle ke stromečku. Viki ještě věří na jéžu, takže propašovat dárky pod stromeček byl speciální úkol pro Lukýna, a udržet Viktorku na dvorku bez šmírování do kuchyně měl zase obstarat brůdřík. Ale jo, tenhle rok to asi ještě prošlo...
Holčičky dokonce zazpívaly koledu a pak už hurá na dárky! Panenku Karolínku i psa Bobiku pod stromeček samozřejmě našly, takže radost byla upřímná a veliká.Další velikou hromádku měl Michele, a to přesto, že ještě dárky rozbalit sám nemohl. Nicméně to z bříška sledoval a citelně dával najevo radost :-)
Thursday, December 21, 2006
Ještě než se otevře...
Tuesday, December 12, 2006
O Královnu Tyršova domu a aerobic v Oxygenu

TO JE HEZKÁ PODÍVANÁ!!!
Sunday, November 19, 2006
Střípky z Itálie
Tak takhle vypadal dvouapůlměsíční Simone v květnu, když jsem strávila pár dní u Concetty v Cremoně. Uzlíček sotva pětikilový (a naše miminko mělo asi tak 1 milimetr :-). Po návratu z Korsiky jsem se rychle přeorientovala na přebalování a procházky s kočárkem, a švagrová si mohla aspoň trochu přispat. 
Wednesday, November 1, 2006
Svatba Martinka a Honza, Maková 7.10.2006
Martinka září jako sluníčko a Honza je náležitě vážný a bere to zodpovědně. Kněz byl mladý a milý, a ačkoli vyzýval přítomné, aby snoubencům poradili něco užitečného ze života, nikdo se k tomu neměl, takže musel (ač sám odevzdán celibátu) vše vzít do svých rukou a požehnat mladým.

Maková je vyjímečné místo, a "live" zpěv kamarádů sboristů atmosféru pořádně umocnil. Byl to prostě zážitek!
A tady už šťastní čerství novomanželé... Tak milí Schlitzenbauerovi, HODNĚ ŠTĚSTÍ!!!
Sunday, October 22, 2006
Happy Birthday!
Všechno nejlepší k narozeninám, Vládínku! Ať jste zdraví a šťastní a holčičátko vám roste a vzkvétá jako z vody. Na přírůstek se evidentně oba moc těšíte a zodpovědně připravujete - inu vyzkoušet si takovou koupací osušku na vlastní kůži pak v reálu jistě všechno značně usnadní :-)
Thursday, October 19, 2006
Na snídani u Kořínků

Friday, October 13, 2006
Naše trojka po letech
Pravá přátelství by měla být na celý život. A naše gymnaziální trojka je opět po letech v plné síle. Vladěnka je sice dočasně trochu dál, ale to nám nebrání vídat se a být v kontaktu (hlavně díky vymoženostem typu skype a email :-). Brzy z nás všech budou maminy a tak doufám, že naše hens' a babies' parties a cestovatelské akce budou mít pravidelný charakter. A Martinka nás coby čerstvá novomanželka určitě brzy dožene (fotky ze svatby již brzy na tomto blogu). Jo, a rýsují se dvě další svatby na rok 2007! Inu, samé příjemné zprávy...Holčičky, v listopadu s Vladěnkou naviděnou, s ostatními doufám dřív!
Thursday, October 12, 2006
Baby visitors
This is my friend Rebekah and her 8-month old daughter Magdalena Rose who came to visit us in Italska a couple of weeks ago. We frequently meet for coffee or soda (no more beer :-) and look forward to our babies playing together later next year. Rebekah is married to Petr (obviously Czech) and lives in Prague, but originally she comes from Georgia. She helped me while we were both working on the English version of Naut&Sirius magazine and edited my translations. And since then we're really good friends!
Áňa Smíškovic za námi přijela do Letů a je to jedna ze dvou favoritek pro našeho kloučka (teda jestli to bude klouček a jestli bude krapet na starší :-). Tady se zrovna Áňa nesměje, ale jinak svému jménu nedělá ostudu a je to velká pohodářka. Už se těším, jak společně vyrazíme někam do hor. Áňa není žádná princezna, a jak říká Ivča - pořád rozbitej frňák a kolena.. Nu, nejlepší způsob jak poznávat svět je přece prožitkem :)) A pokud bude holčička po rodičích, tak bude mít pěkně toulavý botky a doma za pecí se moc hřát nebude, viď Smidy?Dětičky Kořínků u nás ještě nebyly, vyčkávají, až bude mít bazén tu správnou teplotu. Jolanka je samozřejmě další favoritka, hlavně Lukýnovi se líbí, neb je pěkně italsky tmavá :) A taky je to dračice a horolezec, bude dobrá do hory. A z Ádi roste fotbalista, takže rodiče budou na stará kolena báječně zaopatření. No tak uvidíme, jestli dáme v březnu nějaké společné Krkonoše - Áďa sjezduje po vzoru svých rodičů jako kdyby se s lyžema na nohou narodil a Jolance už asi taky brzy nazujou první prkýnka...

Monday, September 25, 2006
Lety krásné
Wednesday, September 20, 2006
Temporary new home

Having moved to Prague certainly has its pros and cons. Luca has an extra hour of sleep (indeed, we both do as we get up together) and he is closer. On the other hand, living almost in your office means working even longer hours.. Anyway, we like to think it is a nice temporary home until our baby is born. Next spring we will be ready to get back to our cosy home in Lety.
We are treated very well by Luca's boss and appreciate it, trying to provide the best results in return :-) So, everyone who hesitated to come to visit us in Lety, please feel free to come and see us in Prague!
Wednesday, August 16, 2006
Jedna melancholická...

Tak tu sedím v Praze a vzpomínám na všechny zážitky z hor.. Partička dnes odjíždí do Pyrenejí, tak tiše závidím a doufám, že se tam brzy podívám i s rodinou. Joo, hory jsou hory..
Tahle fotka už je dva roky stará, z cesty na rakouský Hochkönig, kde nám teda kvůli sněhům zůstal pytel :o) Aspoň je kam a proč se vracet. No není to idylka?
Friday, August 11, 2006
To nám to vyšlo!!
Tak nejenže se známe a přátelíme od 8 let (jejda, to znamená už bratru 24 let!!), ale i ten šťastný stav nám vyšel pěkně pospolu. Vladěnka je o cca 2,5 týdne později těhulka než já! Užíváme si tu nádheru spolu, ale bohužel nás dělí nepěkných pár tisíc kilometrů.Avšak plány kujeme - na společné hory i baby pobyty na Šumavě nebo u maminek v Příbrami.
Tak Vládínečku, ať nám to hlavně pěkně roste a vše jde hladce!
Tebe i Thomase moc zdravíme a těšíme se naviděnou v září :o)
Friday, July 28, 2006
Adršpach a Česko-Saské Švýcarsko 21.-26.7.2006

Na zřícenině hradu Adršpach
Holčičí dovolenou jsme si řádně užily a i přes vydatná vedra jsme nelenily a šlapaly mezi skalami. Holčičky byly moc a moc šikovné, a obě lezly a skákaly po skalách a kamenech jako kamzíci. Inu, rostou mi z nich praví parťáci do hory a na špagát :)
Cestou do Adršpachu se stavujeme v pivovaru a středověké hospodě v Dětenicích na Jičínsku, kde nás coby "místní holotu" pohostí vynikajícím masem a žufánkem husté zelnice. Mamka to dokonce od jednoho pingla schytá zezadu do ramene se slovy "co do toho čumíš jako husa do flašky, ty jedna ochechule!" (míněno do jídelního lístku). Holčičky jsou z místních poměrů lehce vyděšené a hlavně Viktorku musíme konejšit s tím, že se opravdu jedná o legraci. Každopádně je hospoda výborným místem, kde se dobře najíst a pobavit, a můj další tip na výlet s Russem a Dianou.
V Bučnici nás celkem příjemně překvapuje místní kemp a fakt, že naše chatička stojí blízko vjezdu, stánku s pivem Krakonoš a houpaček. V sobotu máme v plánu klasický okruh v Adršpašských skalách, kde je teda dost lidí, ale výlet si zpříjemníme krátkou plavbou na pramici po Adršpašském jezírku, a odpoledním výstupem na zříceninu Adršpachu. Babička s Barunkou vedou výpravu a mají za úkol uschovat poklad, zbytek skupiny v čele s Viktorkou jde po šipkách a osvěžující poklad nachází.

V neděli se vydáváme do skal Teplických. Po nepříliš zajímavém začátku v lese se drápeme na zříceninu hradu Střmen a potom konečně začínají pořádné skály. Teplické jsou mnohem rozmanitější a divočejší, takže se nám líbí víc. Především ta závěrečná smyčka, která vede parádním chládkem mezi skalami, nás příjemně osvěží.
Po poledni míříme přes koupaliště v Petříkovicích a oběd v Rudníku na Vrchlabí, Jilemnici, Semily, Železný Brod, Turnov a přes Liberec mastíme směr Děčín. Ve Lvové máváme Vládíkovi, který je ale momentálně v Julských Alpách, a přes Bor a Českou Kamenici dorážíme do Jetřichovic. Kraj je to opravdu pohádkový. V Jetřichovicích nic z avízovaného požáru není vidět ani cítit, jen všudypřítomné hasičské cisterny a vrtulníky kroužící nad lesem dávají znát, že se něco děje. V kempu dostáváme místo nadstandardní chatičky (se zrcadlem a plovoucí podlahou :-) chatku standardní, zato s plným počtem postelí - pokud se těm slamníkům dá tak vůbec říct. Jdeme obhlídnout místní koupaliště a žasneme, co všechno se tak dá nazvat. Koupaliště je plné bahna, trav, řas a jiného svinčíku, a koupat se v něm snad můžou jen ti nejotrlejší. No, nakonec se jeden český páreček najde a fakt do toho žabince skočí, no tak klobouk dolů...
Pondělí je ve znamení Pravčické brány a plavby pramicí v soutěskách (Divoké a Tiché) na řece Kamenici. Převozníci jsou jako vždy vtipní. V Hřensku dáváme lehký gáblík, neb je asi 38 stupňů, a čekáme na historický autobus, kterým se přiblížíme k výchozímu bodu na Pravčickou bránu. S tím jízdním řádem si tu nedělají hlavu, a tak čekáme a čekáme.. Nakonec se dvoupatrák přikodrcá a tomu šoférovi ani nemůžeme vynadat, neb je to Germán jak poleno. Tak za ty asi dva kilometry vysolíme nehorázné jízdné, ale jsme rádi, že už jsme zase v lese, a šlapeme k bráně. Stojí to za to (nakonec i za všechno to vstupné, kterým se tahle oblast jen hemží), brána je impozantní. Dáváme zmrzlinu, ale litr a půl dobré vody za 113 Kč je už tedy opravdu vrchol. Takže načepujeme z kohoutku a trochu s obavami ze šestikilometrového návratu k autu na Mezní Louku vyrážíme. Snažíme se holčičky povzbuzovat a doufáme, že to přece jen zvládnou. Barunka šlape jako starý mazák a Viktorka je taky moc šikovná, takže jsme poměrně brzy u auta. Zpáteční cesta je vlastně moc hezká a už skoro nikoho nepotkáváme, takže si to užíváme.
Cestou do kempu dáváme večeři. Po tolik potřebné sprše ještě obligátní kostky a brzy na kutě...
Úterý je ve znamení odpočinkového dne. Indiánské muzeum v Růžové nás zklame, ježto kromě několika prázdných teepee a vyhublých koz uvázaných na vyprahlém trávníku se žádná podívaná nekoná. Projížďka na koních taky nevyšla, tak jedeme do Kamenice. Po cukrárně míříme na místní koupaliště, kde se holčičky pořádně vyřádí. Jsou to kachny a z vody je jen tak někdo nedostane. Odpoledne ještě zajedeme do Kamenického Šenova podívat se na Panskou skálu z Pyšné princezny, povečeříme "škabety" a vracíme se do kempu. Dáváme několik her v kostkách a jdeme pomalu balit.
Ve středu po párkách k snídani odevzdáváme chajdu a jedeme směr Liberec a Sychrov. Na zámku dáváme prohlídku a holčičky malují rybky v místním podzemním akváriu. Zámek je moc hezký, jen kdyby kurňa nebylo takové vedro (na slunci snad přes 40 stupňů). Dovolená pomalu končí a v příjemně klimatizovaném autě se přes vyprahlou Prahu vracíme do Letů a Příbrami a těšíme se na ty naše chlapy... :-))

Tak zase za rok!!! A to už s Francescem nebo Emčou :)
Thursday, July 13, 2006
Il primo nipotino
Finalmente ho ricevuto le foto di Simone, il nostro primo nipotino! L'ho visto a maggio - e cresciuto tanto:) Auguri alla mamma e papa, e anche ai nonni a Rodi a e Cremona. Sono certa che siano orgogliosi. Quest' anno non c'e la facciamo a venire giu a Rodi, perche Luca non avra le ferie fin' al settembre o ottobre, ma l'anno prossimo veniamo tutti :)
Monday, July 3, 2006
Expecting

This is one of the first pictures of our baby - 12 weeks old. In the meantime, mommy getting bigger and bigger, but still feeling like the happiest person in the world :-)
Concetta, adesso capisco come ti sentivi. Anch' io mi sento una balena! Non mi va piu niente e sono solo nel quarto mese.. Cosa faccio a ottobre? Spero di vederci presto!






